Diagnostika chronické osteoartritické bolesti u koček

Diagnostika osteoartritických změn u koček může být pro veterinární lékaře někdy náročná. 

Klinické hodnocení bolesti při osteoartritidě (OA) u koček může být problematické z mnoha důvodů. Většina kočičích pacientů se v ordinaci cítí nepříjemně, a proto se schovávají v přepravce nebo pod/za nejbližším nábytkem. Dokonce i kočky, které jsou dostatečně uvolněné a ochotně sedí na stole, nemusí mít rády případnou manipulaci nebo palpaci určitých částí těla. Jedná se o projevy bolesti nebo strachu? Získání informací od majitele o chování zvířete v domácím prostředí je základní součástí diagnostického procesu. Nicméně mnozí majitelé zvířat si nemusí být vědomi změn chování své kočky způsobených OA. 

Přestože toto onemocnění nelze v současné době vyléčit, naším cílem by mělo být mitigovat bolest našich kočičích pacientů. Nejprve bychom se však měli zaměřit na způsoby diagnostiky této obtížné nemoci. 

Trpí váš kočičí pacient osteoartritidou? 

Odhaduje se, že přibližně 40 % všech koček vykazuje klinické příznaky OA ⁽¹⁾, přičemž dle randomizované studie u domácích koček ve věku 0–20 let mělo až 92 % z nich radiograficky diagnostikovatelné degenerativní změny kloubů ⁽²⁾. Tato zátěž se zvyšuje s věkem, ale OA u koček nepostihuje pouze starší jedince ^{(2, 3)}. Přestože údaje hovoří o tom, že tento problém je velmi rozšířený, zdá se, že počet diagnostikovaných a léčených koček je mnohem nižší ^{(4, 5)}. 

Vzhledem k velkému počtu diagnostických překážek proto není překvapivé, že počet koček léčených s tímto onemocněním neodpovídá jeho prevalenci v publikovaných studiích. Obtíže spojené s diagnostikou v ordinaci již byly zmíněny, nicméně mnoho koček se k veterináři může dostat až v pokročilém stadiu onemocnění. Obavy z transportu a další zátěže pro kočku mohou být jedním z důvodů, proč se jejich majitelé návštěvě kliniky vyhýbají. Mnoho majitelů zvířat si pravděpodobně ani neuvědomuje, že jejich kočka trpí. U koček není kulhání typickým příznakem OA a další změny v jejich chování mohou být nenápadné nebo jsou mylně interpretovány jako "stáří" ⁽⁴⁾. Kočky jsou také známé tím, že svou bolest úspěšně skrývají ^{(4, 6)}. 

Nerozpoznání příznaků OA u koček ⁽⁴⁾ je proto pravděpodobné a má mnoho následků. Každodenní činnosti, jako je péče o srst, používání škrabadla, hraní nebo skákání, což jsou všechno přirozené aktivity, které by kočky měly vykazovat, se pro ně mohou stát náročnými a budou se jim vyhýbat kvůli bolesti doprovázející onemocnění ⁽⁷⁾. Kočky, které nemohou projevovat své přirozené chování, mohou být úzkostné a stresované, což může také ovlivnit jejich vztah s majitelem, např. kočka se již nemusí chtít nechat zvedat nebo nemusí sama vyskočit, aby si lehla na klín. Identifikace skryté bolesti spojené s OA je důležitá nejen pro pohodlí a pohodu zvířete, ale může také podpořit vazbu mezi člověkem a zvířetem. Co tedy můžeme udělat pro efektivní identifikaci příznaků onemocnění OA? 

Příznaky bolesti spojené s OA u koček ^{(1, 7)} 

Přestože příznaky bolesti OA u koček mohou být nenápadné a snadno přehlédnutelné, majitelé zvířat mohou hrát důležitou roli v diagnostickém procesu, pokud vědí, na jaké chování kočky v domácím prostředí se zaměřit: 

Zvýšení povědomí majitelů o OA jim může pomoci ještě lépe porozumět chování jejich kočky a rychle rozpoznat případné změny. Obrázky a animace ukazující, jak toto onemocnění ovlivňuje aktivity koček, mohou být velmi dobrým edukačním nástrojem. I když jsou majitelé zvířat schopni identifikovat pouze jeden z vyobrazených problémů, může je to přimět k rychlejší návštěvě veterináře. Studie ukazují, že majitelé domácích zvířat jsou často schopni obtíže spojené s OA rozpoznat až když jsou dotázáni veterinářem na konkrétní problém ^{(1, 7)}, např. zda jejich kočka nechce skákat nebo už nemůže skákat tak vysoko. Proto je tak důležité s majiteli komunikovat a aktivně zjišťovat případný výskyt příznaků – například při pravidelných návštěvách kvůli očkování. 

Mnoho majitelů zvířat si nevšimne také jiných chronických změn u svých koček, jako je např. svalová atrofie. Některé kliniky mají k dispozici prostor pro posouzení pohyblivosti koček, který se skládá z žebříků a dalšího vybavení na hraní. V závislosti na povaze kočky mohou být tyto prostory užitečné pro pozorování pohyblivosti a zároveň pro získání dalších informací od majitele zvířete. Kulhání je při posuzování kočky trpící OA zaznamenáno jen zřídka také proto, že klouby jsou často postiženy oboustranně. 

Většina počátečních kontrol by měla být prováděna doma, takže motivace a edukace majitelů zvířat v oblasti OA jsou důležitou součástí komplexní péče o kočky. Dlouhodobá chronická bolest a související fyzické změny mohou být obtížně zvladatelné, ovšem snáze řešitelné, pokud jsou příznaky identifikovány rychle.

Jak diagnostikovat chronickou bolest spojenou s OA u koček

Existuje řada postupů, které mohou být užitečné při diagnostice chronické bolesti spojené s OA u koček. Patří mezi ně: 

Důležitou součástí procesu diagnostiky OA u koček je bezpochyby naslouchání majiteli zvířete. Vzhledem k tomu, že změny mohou být nenápadné a kočky se na veterinární klinice chovají jinak než doma, je nezbytné porozumět chování koček v jejich domácím prostředí. Důležité je také identifikovat jakékoli změny v chování – nejen to, co kočka dělá, ale i to, co nedělá. K získání těchto informací mohou pomoci dotazníky pro majitele zvířat, o nichž bude řeč později. Zejména u koček, které přestaly vykazovat přirozené chování, jako je škrábání nebo čištění srsti, může jít o příznaky bolesti spojené s OA. 

Proberte s majitelem možnost pravidelného pořizování videozáznamů chování kočky, které Vám pomohou vést vizuální deník a sledovat případné změny v čase. Zvláště užitečné je zachytit pohyb kočky po schodech, běhání, skákání nebo seskakování z vysokých míst nebo nábytku či vzájemnou hru vícero koček ⁽¹⁾. Dále může majitel při OA pozorovat ztuhlost kočky nebo hlučnější dopady při seskakování z vyšších míst.  

Ke změnám chování může samozřejmě docházet z různých důvodů a nemusí být vždy způsobeny OA bolestí. Změny chování může způsobit i chronická bolest z jiných příčin, kognitivní dysfunkce nebo výrazné změny v domácnosti. I v těchto případech lze příčiny identifikovat podobným přístupem jako u OA (shromažďováním informací od majitelů zvířat a komplexním klinickým vyšetřením). 

Důkladné klinické vyšetření je klíčovou součástí diagnostiky a pokud je to možné, mělo by být provedeno kompletní ortopedické vyšetření, zejména při podezření na OA. Kdykoli je to možné, kočky by měly mít možnost projevit své přirozené chování ve veterinární ordinaci. Pokud kočce umožníte volný pohyb po ordinaci, aby sama vylezla z přepravky, seskočila ze stolu nebo dokonce vyskočila na nedalekou desku či umyvadlo, získáte možnost pozorovat jemné změny v chování zvířete nebo ve způsobu chůze. 

Diagnostické testy jsou klíčové pro diagnostiku nebo vyloučení nejen OA, ale i dalších onemocnění. Pro posouzení celkového zdravotního stavu jsou užitečné krevní a močové testy a pro potvrzení diagnózy OA by měly být zhotoveny RTG snímky. Je třeba mít také na paměti, že rentgenologicky diagnostikované OA změny ne vždy korelují s klinickými projevy onemocnění ^{(4, 8)}. Avšak RTG snímky mohou pomoci určit celkový stupeň progrese onemocnění ⁽²⁾ a také vyloučit jiné příčiny bolesti pohybového aparátu. 

Léčba OA u koček 

Někdy může zkušební období podávání analgetik pomoci identifikovat chronickou OA bolest. Majitelé zvířat nemusí být vždy schopni rozpoznat, že jejich kočka má problémy s pohyblivostí/aktivitou, dokud neuvidí rozdíl, který může přinést léčba. Je však důležité, aby pochopili, že se kočky chronicky postižené OA naučily přizpůsobit své chování a nemusí se okamžitě vrátit k předchozím aktivitám. Ve studiích léčby bolesti u kočičí OA byly viditelné přínosy hlášeny nejčastěji po několika týdnech léčby ^{(9, 10)}. Doporučuje se také multimodální přístup k léčbě. Kromě medikace bolesti by měl plán léčby pacienta zahrnovat také různé doplňkové terapie, jako např. výživu pro zdraví kloubů, redukci hmotnosti, fyzioterapii, obohacení domácího prostředí nebo jiné alternativy. 

Specifické nástroje pro diagnostiku OA u koček ⁽¹¹⁾ 

Pro usnadnění diagnostiky a pozorování OA změn byly vyvinuty pro kočky stupnice bolesti. Lze použít tři známé nástroje – dotazníky, které vyplňují majitelé kočky: 

Každá nástroj hodnotí dopad chronické bolesti trochu jiným způsobem. Například stupnice CSOM hodnotí dopad bolesti na aktivity specifické pro kočku (v určitém čase a na určitém místě), stupnice FMPI používá 17 standardních položek k hodnocení pohyblivosti, schopnosti vykonávat každodenní činnosti a interakce s ostatními domácími zvířaty a lidmi a stupnice MI-CAT(C) používá největší počet položek k hodnocení více aspektů, včetně pohyblivosti, běžného chování, péče o sebe a fyzické kondice ⁽¹²⁾. 

Dotazník MI-CAT(C) má také partnerský nástroj MI-CAT(V), který zahrnuje hodnocení pohybu a držení těla zvířete veterinárním lékařem. Je velmi užitečné, pokud majitelé domácích mazlíčků doma nahrávají různá videa při běžných denních činnostech své kočky. 

Neléčená chronická bolest způsobená OA negativně ovlivňuje pohodu kočky, její každodenní aktivity a vztah s majitelem. Nezapomínejme, že pro úspěšné rozpoznání chronické bolesti spojené s OA jsou důležité nejen vaše zkušenosti s ortopedickými problémy u koček, ale také vaše spolupráce s majitelem a důkladné pochopení přirozeného chování koček.